Zákony na hlavu postavené

Nastal čas pro první letošní příspěvek. Protože je první letošní, tak vám všem, co mi jednou za čas věnujete pár minut čtením mého blogu, přeju pěkný nový rok a hlavně lásku a zdraví, protože když má člověk lásku a zdraví, tak pak už to ostatní jde tak nějak samo...samozřejmě s trochou štěstí.

Mezitím se můj studijní život tady posunul do té obvykle míň oblíbené fáze, do zkouškového období. Volného času mi o něco ubylo, ale snad všechny zkoušky zvládnu co nevidět a přestanu trávit večery běsněním nad učebnicemi. Ale teď k něčemu zajímavějšímu. 

Slovinci mají dva zákony, které my u nás nemáme a já nad něma trochu kroutím hlavou. Budoucí zájemce o studium ve Slovinsku by měl vědět, že podle slovinského zákona se na území Slovinska nesmí ve školách vyučovat v jiném jazyce, než ve slovinštině. 

Takže pak se nemůžeme divit, že na katedře geografie nemáme jediný předmět v angličtině (krom odborné angličtiny samozřejmě). Naštěstí místní profesoři jsou velmi vstřícní, takže konzultace a dokonce i zkoušky v angličtině nám dovolili. Na katedře etnologie a antropologie, na fakultě sociálních věd a některých dalších jsou ale tak odvážní, že porušují zákon a já sem tak celý semestr chodila na antropologii v angličtině. Už vidím, jak do učebny vlítne ozbrojené komando a zatkne nám Bojana. 

To u nás na geografii si sice netroufají porušovat zákon (my geografové jsme všichni nekonfliktní typy :) ), ale jeden profesor dokonce povolil, aby mu moji spolužáci odevzdali seminárku v češtině (my geografové se všichni ničeho nebojíme). Máme sice podobné jazyky, ale pan Plut je asi hodně odvážný, nevím, jak se popasuje s Y a s významy některých slov, které třeba slovinsky znamenají něco úplně jiného, navíc vulgárního.

Co je pro mě dál zarážející je určitý způsob prohibice, který je ve Slovinsku uzákoněný. Funguje to tak, že po deváté hodině večer už si žádný alkohol nekoupíte, kromě v hospodách, kavárnách, barech a dalších podobných zařízeních. A pravda je taková, že to opravdu přísně dodržují a někdy vám neprodají flašku vína ani 20:58 a můžete je přemlouvat, prosit na kolenách, ukazovat hodinky, ale jsou neoblomní. To by se u nás nestalo.

Rada ze života na závěr I.: Když jedete v šalině plné lidí, nenechávejte si peněženku v zadní kapse u kalhot. 

Rada ze života na závěr II.: Když si furt děláte ze svojí přítelkyně srandu, tak vám pak nebude věřit, že vám v šalině ukradli peněženku.